K srdci- na jedné lodi.
Nejsme sociální služba, nabízíme společenství pro ty (Ty), kteří touží přijít a zakusit přijetí a společenství, třeba zrovna v období života, které není vůbec lehké. Díky pronajatým prostorám od UMO 3 můžeme být společně v bezpečném a milém prostoru a naslouchat jeden druhému, můžeme tak zakoušet, že jsme jeden pro druhého Darem, ať jsme na tom jakkoliv. Tedy nemáme žádné klienty, ale Přátelé. Přátelství je dar, společenství je dar, tedy jde v první řadě o vztah lásky, v kterém se zjevuje sám Bůh, Ten, který přišel, aby obvázal zraněné ❤️ člověka. V takovém vztahu přátelství se člověk může nadechnout, může být člověkem z masa a kostí, člověkem který hluboce zakouší, že jeho život i přes všechny možné těžkosti má smysl. V takovém společenství se modlíme jeden za druhého, protože modlitba není nic jiného než výraz lásky k Bohu a k druhému člověku, je starostí o druhého. V našem společenství vlastně stále společně slavíme. Toto vše hluboce souvisí s naším životem, učíme se jeden od druhého a jsme vzájemně obdarování. Na tomto místě dochází skoro vždy k prolínání světů bohatých a chudých, zdravých a nemocných, věřících a nevěřících, blízkých a vzdálených. Každý si neseme nějaký kříž a utrpení a společně hledáme řešení a pomoc. Děkujeme všem, kteří nám projevili důvěru a poskytují podporu. Zakoušíme společně hlubokou radost, když nacházíme vnitřní sílu a odkrýváme možnosti, jak by náš život mohl rozkvést v pomoci druhým a tedy i sobě. Děkujeme vám 🤗 Vaše K srdci.

O nás

Kdo jsme?

Jsme dobrovolné neziskové sdružení občanů existující jako zapsaný spolek „K SRDCI, z.s.“, jehož cílem je podpora a doprovázení lidí v osobních těžkostech. Ať už těžkostech sociálního, vztahového nebo existenciálního rázu. Nechceme suplovat sociální ani odborné psychologické služby, ale chceme pomocí osobního přístupu posilovat vědomí lidské důstojnosti u těch, kteří ji z různých důvodů ztrácejí nebo ztratili.

 

  • Facebook Social Icon
Odpovědné osoby

 

Bc. Lucie Vavrušková,

ředitelka a statutární zástupce zapsaného spolku K Srdci, z.s., zdravotní sestra, nemocniční kaplanka a pastorační asistentka při Plzeňském biskupství, studentka Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 

P. ThLic. Martin Sedloň, OMI,

katolický duchovní se zahraniční zkušeností „center naslouchání“, člen Misijní Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné (OMI), absolvent postgraduálního studia na Gregoriánské univerzitě v Římě v oboru spirituality, vedle obvyklé pastorace a přednáškové činnosti pověřený také pastorací lidí na okraji společnosti v Plzeňské diecézi.

 

Karel Ženíšek,

dlouholetý koordinátor projektů pro podporu a výchovu mládeže v rámci Salesiánského hnutí mládeže.

 

MuDr. Pavel Plecháč,

praktický lékař a internista se zaměřením na kardiologii se zkušeností pomoci lidem bez domova.

 

O vzniku a činnosti Naslouchárny nám více řekl P. Martin Sedloň, OMI.

 

Jak jste přišli na nápad s Naslouchárnou?

Vlastně už několik let se jako malé společenství lidí snažíme dělit o své lidské štěstí, naději a radost ze života s těmi, kdo štěstí, radost, lásku, a tedy ani naději moc nemají. Začalo to tím, že se uspořádala mše pro lidi bez domova. Jsme katolíci a mše je pro nás to největší bohatství, které máme, zdroj vnitřní posily. Samozřejmě jsme se dělili i o jiné naše radosti. Uvařili jsme příchozím polévku, zajímali se o to, co prožívají. Byla i legrace. K tomu se přidala konkrétní pomoc v naléhavých situacích… Rychle zjistíte, že potřebujete nějaké zázemí. A to nejen na věci, ale hlavně proto, abyste se mohli někde „stylově“ scházet. Potřebujete získat a nadchnout spolupracovníky pro ten váš „styl“. Ideální je zapojit právě i ty potřebné. A tak jsme sháněli nějaké místo. Modlili jsme se za to, dělali svou práci… A objevilo se něco, o čem jsme vlastně snili.

 

Jaká byla vaše konkrétní představa?

Když jsem studoval v Římě při své přípravě ke kněžství, tak jsem jednu svou praxi dělal ve farnosti, kde měli tak zvané „Centro di ascolto“. Doslovně  přeloženo „centrum naslouchání“. Ta jsou po celé Itálii. Začala s tím katolická charita. Jsou to místa, kam lidé v těžkostech mohou přijít a popovídat si, dostat nějakou potravinovou pohotovostní pomoc, ale také získat kontakt na právníky, lékaře, sociální pracovníky, kteří jsou ochotni zdarma pomoci. Zakusil jsem, jak moc je pro ty lidi důležité, aby si mohli popovídat, sdělit svá trápení, zapojit se do pomoci těm, kteří jsou na tom ještě hůře. Tak odtud ta inspirace a vlastně i název.

 

Jak jste přišli k objektu, ve kterém se Naslouchárna nachází?

Samozřejmě naše činnost začala mít dost sympatizantů. A třeba i takových, kteří řekli, že nemají na to chodit mezi bezdomovce anebo dělat jinou takzvanou přímou práci; ale že rádi pomůžou s věcmi okolo. Někdo peče buchty, někdo dává pravidelně peníze. Někdo daruje ledničku a ptá se, co má shánět dál. A samozřejmě se našel i někdo, kdo nám pomáhal s nalezením vhodného místa. A nadchl lidi na pravém místě. Pak bylo několik jednání na UMO 3, kde se objevila nabídka nevyužitého objektu a kde jsme nalezli v osobě pana starosty i místostarostů nejen pochopení, ale i zájem pomáhat lidem v těžkostech a sociálně vyloučeným. Mluvili jsme, představili svoje možnosti, naslouchali druhé straně… Až se to dalo, jak my říkáme, velmi požehnaně do pohybu.

Ale setkáváte se jistě i s nějakými překážkami...

V lokalitě, kde se Naslouchárna nachází, vznikly obavy, které byly umocněny neblahými zkušenostmi z minulosti. To je pochopitelné. Ale snad se nám podařilo vysvětlit, že náš už zmíněný styl a cíl Naslouchárny nepřinese nějaký větší pohyb ani shromažďování sociálně nepřizpůsobivých lidí kolem námi pronajatého objektu. Naslouchárna je opravdu k naslouchání a k individuální pomoci, která bude probíhat jen na základě předešlé domluvy v konkrétně domluveném čase. I v Itálii je každé „Centro di ascolto“ přizpůsobeno konkrétním podmínkám. Jsme a chceme být realisté, čekáme, jak se to bude vyvíjet.

 

Už v Naslouchárně probíhá nějaká konkrétní činnost?

Díky spolupráci s UMO 3 se už podařilo přizpůsobit objekt naší činnosti. Je tam malá komunitní místnost, která trochu připomíná kapli a někdy také kaplí je. Slavíme tam mši, čteme Bibli, zpovídá se tam. Ten náš styl předpokládá nejdříve vybudovat a udržovat duchovní podhoubí. Je samozřejmě možné si tam dát kávu, čaj, nějakou sušenku. V objektu je možné si vyprat a usušit prádlo v sušičce. Udělat základní hygienu. Máme už dobrovolníka-lékaře, který je na základě domluvené schůzky připraven pomoci, poradit, navrhnout řešení v oblasti zdraví. Nejde o centrum ve smyslu sociálních služeb nebo Charity. Trochu to spíš připomíná situaci, kdy si vezmete domů někoho konkrétního, koho jste víc poznali, kdo se potřebuje umýt, potřebuje si vyprat a má opravdu nakročeno k novým zítřkům, případně se nachází v hraniční situaci pro padnutí do kategorie sociálně vyloučených. To, co se nám ale stává těžištěm, je především budování společenství sympatizantů a týmu pro naše aktivity v prospěch sociálně vyloučených, které se dějí mimo Naslouchárnu. Rád říkám, že dnes je mnohem snazší sehnat dotaci než dobrovolníky. Lucie, která je jednou z hlavních iniciátorek a „duší projektu“ je ve své profesi kaplankou v nemocnici. Působí především na onkologii a psychiatrickém oddělení. Objíždíme spolu její klienty, kteří se stávají přáteli, zveme je do našeho společenství v Naslouchárně. Jsou to jedny z nejsilnějších momentů, které zažíváme. Naslouchárna je opravdu Naslouchárnou, i když jsme ji formálně vlastně ještě neotevřeli.

Kdo všechno stojí za vznikem Naslouchárny?

Jsou to představitelé UMO 3, Plzeňského biskupství, Charity, Kongregace oblátů a každý jeden, kdo nám fandí a konkrétně pomáhá od té stokoruny každý měsíc přes ledničku až po čas, který tomu věnuje. Všem, kteří se svou podporou a pomocí podílí na naší činnosti, velmi děkuji. Byli bychom rádi, aby z naší činnosti nemuseli mít obavy ti, kteří je mají. Svěřujeme vše dobrotivému Bohu v modlitbách.

(zdroj: K Srdci, P. Martin Sedloň, OMI)

Naslouchárna Betlehem v Plzni

Z webových stránek Plzeňského biskupství:

Spolek K Srdci proměnil objekt bývalých uzavřených veřejných toalet nedaleko kulturního domu Peklo v místo, kde se naslouchá lidským osudům, potřebám i bolestem, aby se každý, kdo se nachází v těžkostech, mohl nadýchnout naděje a zakusit, že někomu o něj jde. Naslouchárně Betlehem v Plzni (v Sadech třicátníků, naproti kulturnímu domu Peklo), tomuto místu a s ním spojené činnosti ve středu 3. října v 10.00 požehná emeritní plzeňský biskup František Radkovský.

Náš způsob?

Vycházíme z křesťanských principů a z křesťanského pohledu na lidskou existenci. Inspirací jsou nám „Centri di ascolto“ (centra naslouchání), která jsou velmi dobrou a ověřenou iniciativou v Itálii. Jde o místa, kde je možné zakusit bezpodmínečný lidský přístup, porozumění a získat nasměrování a podporu pro řešení problémů, které člověk aktuálně a často v osamocení prožívá. Směřujeme k tomu, aby člověk díky osobnímu doprovázení a také díky vytvoření skupiny mohl osobnostně růst. Centrum naslouchání (Centro di ascolto) se stává místem pro sdílení, místem vzájemné podpory, místem zkušenosti vzájemného přijetí i sebepoznání. To vše přispívá k objevení vlastních osobních zdrojů a zdrojů, které zprostředkovává víra a sdílení ve společenství, tak aby se ten, komu se pomáhá, stával stále více tím, kdo pomáhá nebo alespoň svou existenci neprožíval jako zátěž pro sebe i pro druhé.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now